|
|
Speech Acts Performed by Information Technology Students in Online Debates
Gajdošová, Gabriela ; Zmrzlá, Petra (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
This bachelor’s thesis aims to frame the concept of speech acts and discuss issues related to their interactional aspects in argumentative discussions. The theoretical part of the thesis is written in the style of a literature review, beginning with an explanation of basic terminology of speech acts and defining the illocutionary force and its indicators. It also provides a detailed comparison of three different approaches to the analysis of speech acts and describes their roles using the model of a critical discussion. The analytical part of the thesis focuses on the practical application of the theoretical concepts. It defines the rules of online debates, describes their phases and provides an analysis of boosters and hedges and speech acts based on transcripts of the debates. The results of the analysis are displayed in tables, supplemented with illustrative examples and then discussed.
|
|
|
Speech Acts Performed by Information Technology Students in Online Debates
Gajdošová, Gabriela ; Zmrzlá, Petra (oponent) ; Ellederová, Eva (vedoucí práce)
This bachelor’s thesis aims to frame the concept of speech acts and discuss issues related to their interactional aspects in argumentative discussions. The theoretical part of the thesis is written in the style of a literature review, beginning with an explanation of basic terminology of speech acts and defining the illocutionary force and its indicators. It also provides a detailed comparison of three different approaches to the analysis of speech acts and describes their roles using the model of a critical discussion. The analytical part of the thesis focuses on the practical application of the theoretical concepts. It defines the rules of online debates, describes their phases and provides an analysis of boosters and hedges and speech acts based on transcripts of the debates. The results of the analysis are displayed in tables, supplemented with illustrative examples and then discussed.
|
|
|
Nošení ozdoby jako performativní akt
Stündlová, Barbora ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Pojem nebo fenomén performativity se v různých podobách nebo termínech vyskytuje v mnoha studiích humanitních věd, především v druhé polovině 20. století. Zasahuje do lingvistiky, filosofie myšlení, naratologie, genderových a kulturních studií a dokonce i do epistemologie a etiky. Nejprve se pojem performativity objevil ve filosofii a lingvistice spolu s teorií řečových aktů J. L. Austina, který rozlišil konstativní akty a akty performativní. První typ popisuje situaci, druhý svým pronesením situaci vytváří. J. Derrida pak upozorňoval, že realizace řečových aktů a komunikace nejsou vůbec samozřejmé a že závisí na performování, které udržuje jejich status a identitu. J. Derrida dále ukazuje, že se performativita neprojevuje pouze na literárním poli; říká například, že performativní je i zákon, v tom smyslu, že nastoluje sám sebe řečovým aktem. M. Foucault se zase zabýval rolí performativity v rámci sociálně uspořádané tělesnosti a subjektivity. Performativita jazyka a diskurzu je zásadní i v práci J. Butlerové, která mimo další navazuje na M. Foucaulta nebo J. Derridu a popisuje mechanismy ustavování genderové subjektivity a tělesnosti. Dokládá, že tělo vzniká současně skrze jazykové pojmenování, které rozvrhuje. Butlerová tedy popisuje proces rodové diferenciace jako něco s povahou performativních...
|
|
|
Pragmatická analýza latinského vokativu
Ctibor, Michal ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce popisuje několik dosud nepovšimnutých komunikačních funkcí (nejen) latinského vokativu. Polemizuje s dosavadními představami, že vokativem se buď oslovuje, volá, kvalifikuje a zdůrazňuje, nebo je daný vokativ pouze konvenční, zdvořilostní, a tedy nefunkční. Autor nejprve popisuje vokativ z hlediska teorie mluvních aktů a podává definice mluvních aktů volání a oslovení. V kapitole 3 a 4 se pak věnuje vokativům, jež byly dosud pokládány za nefunkční, a na základě analýzy zejména Ciceronových řečí a starých římských komedií dospívá ke dvěma zásadním funkcím vokativu v neiniciálním postavení v promluvě: 1) vokativ jako kohezní prostředek, který přispívá k přehlednosti promluvy a tematizuje její strukturu; 2) tzv. garanční vokativ. V kapitole 5 jsou uvedeny další, méně důležité pragmatické funkce vokativu: vokativ triumfální, zostuzující a parodický. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nošení ozdoby jako performativní akt
Stündlová, Barbora ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Pojem nebo fenomén performativity se v různých podobách nebo termínech vyskytuje v mnoha studiích humanitních věd, především v druhé polovině 20. století. Zasahuje do lingvistiky, filosofie myšlení, naratologie, genderových a kulturních studií a dokonce i do epistemologie a etiky. Nejprve se pojem performativity objevil ve filosofii a lingvistice spolu s teorií řečových aktů J. L. Austina, který rozlišil konstativní akty a akty performativní. První typ popisuje situaci, druhý svým pronesením situaci vytváří. J. Derrida pak upozorňoval, že realizace řečových aktů a komunikace nejsou vůbec samozřejmé a že závisí na performování, které udržuje jejich status a identitu. J. Derrida dále ukazuje, že se performativita neprojevuje pouze na literárním poli; říká například, že performativní je i zákon, v tom smyslu, že nastoluje sám sebe řečovým aktem. M. Foucault se zase zabýval rolí performativity v rámci sociálně uspořádané tělesnosti a subjektivity. Performativita jazyka a diskurzu je zásadní i v práci J. Butlerové, která mimo další navazuje na M. Foucaulta nebo J. Derridu a popisuje mechanismy ustavování genderové subjektivity a tělesnosti. Dokládá, že tělo vzniká současně skrze jazykové pojmenování, které rozvrhuje. Butlerová tedy popisuje proces rodové diferenciace jako něco s povahou performativních...
|
|
|
Pragmatická analýza latinského vokativu
Ctibor, Michal ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Muchnová, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce popisuje několik dosud nepovšimnutých komunikačních funkcí (nejen) latinského vokativu. Polemizuje s dosavadními představami, že vokativem se buď oslovuje, volá, kvalifikuje a zdůrazňuje, nebo je daný vokativ pouze konvenční, zdvořilostní, a tedy nefunkční. Autor nejprve popisuje vokativ z hlediska teorie mluvních aktů a podává definice mluvních aktů volání a oslovení. V kapitole 3 a 4 se pak věnuje vokativům, jež byly dosud pokládány za nefunkční, a na základě analýzy zejména Ciceronových řečí a starých římských komedií dospívá ke dvěma zásadním funkcím vokativu v neiniciálním postavení v promluvě: 1) vokativ jako kohezní prostředek, který přispívá k přehlednosti promluvy a tematizuje její strukturu; 2) tzv. garanční vokativ. V kapitole 5 jsou uvedeny další, méně důležité pragmatické funkce vokativu: vokativ triumfální, zostuzující a parodický. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Lingvistická pragmatika ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Mašín, Jaroslav ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Tato práce náleží svým zaměřením do oblasti studia osvojování češtiny jako cizího jazyka a zabývá se osvojováním pragmatické kompetence nerodilými mluvčími. Vzhledem k tomu, že se jedná o širokou oblast, koncentruje se práce na mluvní akty žádost/prosba. Cílem práce je popsat, jak si dva studenti češtiny osvojovali tyto mluvní akty během jednoročního intenzívního kurzu. Nejdříve jsou podána teoretická východiska. Českému čtenáři je zde představen termín pragmatika mezijazyka. Kapitola dále mapuje, čím se pragmatický výzkum jazykových projevů nerodilých mluvčích obecně zabývá a jaké otázky si klade. Pozornost je věnována tomu, jak je možné sbírat data pro výzkum pragmatické kompetence, jaké typy chyb zpravidla nerodilí mluvčí dělají, jaké prostředí je vhodné pro rozvoj pragmatické kompetence nebo tomu, jak pragmatickou kompetenci ovlivňují individuální rozdíly mezi studenty. V další části se pozornost obrací k mluvním aktům žádost/prosba. Uvádíme přehled významných longitudinálních výzkumů, na základě kterých bylo zjištěno, že studenti angličtiny procházejí pěti vývojovými fázemi. Ty jsou zde detailně představeny. Ve výzkumné části je detailně popsáno, jak si dva nerodilí mluvčí (student z Tchaj- wanu a studentka z Japonska) osvojovali mluvní akt žádost/prosba. Sběr materiálu trval dva semestry a...
|
|
|
Copenhagen School of Security Studies - Societal Dimension and the Case of Egypt Securitization and its Impact on Human Rights
Hulínová, Beáta ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cieľom tejto práce je zistiť, či je teória sekuritizácie Kodaňskej školy použiteľná mimo euroamerický priestor. Dôvodom výberu tejto témy sú rozchádzajúce sa názory teoretikov o možnosti univerzálnosti teórie. Mnohí autori kritizujú i ignoráciu procesu, kontextu, obrazov či fyzických akcií. Teória je aplikovaná v spoločenskom sektore v Egypte na deviatich prípadoch zahŕňajúcich ľudsko-právne nevládne neziskové organizácie, politických oponentov, kritikov a žiadateľov o azyl. Na týchto prípadoch je sledovaný priebeh sekuritizácie, uplatnenie výnimočných prostriedkov, výsledky a dopad sekuritizácie. Pozornosť sa venuje i tomu, či proces sekuritizácie bral do úvahy kontext, proces, či obrazy a fyzické akcie hrali nejakú úlohu a akú. Práca je spracovaná inštrumentálnou prípadovou štúdiou. Usiluje o vysvetlenie úzko vymedzeného prípadu na základe teórie. V daných prípadoch sú hrozby identite prezentované ako "iné", cudzie a s výnimkou jedného prípadu i ako "Západné", teda ako rozdielne od egyptskej identity. Uplatnenie výnimočných prostriedkov na vyrovnanie sa s hrozbami sa tak stáva legitímnym. Hlavným prínosom práce je zistenie, že teória sekuritizácie je s určitými výhradami použiteľná mimo euroamerický priestor, konkrétne v Egypte. Sekuritizačné procesy zohľadňovali kontext i proces. V niektorých...
|
|
|
Argumentace v medializaci komentátorských pořadů a teorie řečových aktů Johna Searla
Vozková, Markéta ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní televize se podílí na veřejném a politickém životě naší společnosti, domníváme se, že je nutné studovat argumentační kompetence moderátorů a především jejich roli při stimulaci veřejného mínění. Předmětem naší analýzy byla mluvená publicistika jako svébytná forma medializovaného diskursu. Zabývali jsme se moderátorskou rolí, socioprofesními aspekty tohoto povolání, s důrazem na studium verbálních projevů a konkrétních řečových aktů, které jsou užívány v moderátorském diskursu. Cílem studia komunikačních strategií moderátora veřejnoprávní televize bylo zaměřit se na jazykové schopnosti, kompetence a vybavenost moderátorů z hlediska hájení veřejného zájmu - vycházíme ze zákona o České televizi a Kodexu ČT. Zaměřili jsme se na konkrétní techniky a strategie moderátorského diskursu. Zkoumali jsme, jak moderátor dociluje navození jistoty, spolupráce a srozumitelnosti v komunikaci, stejně tak, jakým způsobem dociluje minimalizace manipulativní, či persvazivní komunikace. Moderátor by měl především zabraňovat jakýmkoli projevům manipulativní a persvazivní rétoriky, kterou by měl být schopen rozpoznat. K tomu mu slouží celý systém jazyka a všechny typy řečových aktů.
|
|
| |
host ::
RSS.